Pes a kosti – můžeme i psa zvyklého na granule krmit jako vlka?

Co udělat s kostmi od nedělní kachny se zelím? Dát je psovi, co také jiného. Ale je to pro psího miláčka opravdu to nejlepší? Může pes prožít svůj život, aniž by okusil jedinou kost a naopak?

Pes a kost. Už od nepaměti patří k sobě. Alespoň to si často myslíme. Ale kde bereme tu jistotu? V současné době proti sobě stojí dvě skupiny chovatelů. Jednak ti, kteří obhajují trend „kostí od oběda“ jako nejlepšího pamlsku pro psa tím, že se jedná snad o nejpřirozenější součást stravy psovité šelmy. Vždyť ani vlci ve volné přírodě nepovečeří vykostěného zajíce. Na druhé straně ale stojí ti, kteří se drží radši granulí a z kostí mají strach. Kdo má pravdu?

Vlci a divocí psi nekonzumují kosti tepelně upravené. Ani domácímu mazlíčkovi neprospějí kosti od nedělní kachny

Jak to tak bývá, odpověď není jednoznačná. Když se podíváme na první zmiňovanou teorii, tedy na tu, jež považuje psa za šelmu a kost za přirozenou součást jídelníčku, narazíme hned na několik úskalí. V první řadě je třeba si uvědomit, že prapředci našich psích miláčků nekonzumovali kořist tepelně upravenou. Krom toho byli na stravu s kostmi zvyklí. A to jsou dva základní body, jež dále rozvineme.

Pečené či vařené kosti se lámou do ostrých štěpin

Pečením či vařením kosti mění svoji strukturu, křehnou, což má za následek to, že se lámou do ostrých štěpin. Snadno tak psa při jídle zraní a krom toho jsou i hůř stravitelné. Nestravitelné ostré úštěpky kostí mohou narušit střeva. Trávení podpoříme tím, že dáme psovi kost co nejvíce obalenou masem. Maso proces trávení, řekněme, „nastartuje,“ probudí k činnosti trávicí enzymy. Dále rozhoduje i stáří konzumovaného zvířete. V tomto případě platí pravidlo: čím mladší, tím lepší. Mladší zvíře má měkčí kosti. Ideální jsou tedy třeba masem obalené kuřecí skelety.

Většina psů není na maso s kostmi zvyklá

Neméně významným faktorem jsou stravovací návyky našeho pejska. Dá se říci, že je to stejné jako u člověka. Pokud delší dobu dodržujeme zásady zdravé a vyvážené stravy, snažíme se omezit příjem tuků a cukrů, může nás vydatné knedlo zelo vepřo „porazit.“ Přiznejme si, že ani mnozí naši mazlíčkové nejsou žádní „trhači,“ kteří by při procházce sem tam ulovili králíka, ptáka nebo myši a do poslední kostičky svou kořist snědli. Nemají totiž potřebu. Doma mají plné misky granulí nebo masa z konzervy. Dostává se jim vyvážené stravy, v níž jim nic nechybí. S takovým jídelníčkem mohou prožít celý život.

S granulemi leniví čelisti a mění se složení žaludečních šťáv psa

Pokud je náš pes ale živ na granulích nebo konzervách, tak leniví. Krom toho že přichází i o potřebu lovit, leniví i jeho dásně. Syrové kosti jsou zdrojem cenných látek, ale rovněž procvičují žvýkání. Když dáme psovi kost jednou do roka, bude to pro něj a jeho trávicí systém šok. „Lenivé“ čelisti budou mít problém s náročným žvýkáním, méně agresivní žaludeční šťávy, jež má každý pes krmený převážně „moderní stravou,“ nezvládnou tak dobře rozložit kostní hmotu.

Vše se ale dá řešit kompromisem a především tréninkem. Pes dokáže prožít celý život o granulích, také se ale může „naučit“ jíst kosti. Schválně zdůrazňujeme proces učení. Psi krmení podle zásad BARF jsou obvykle na kosti ve stravě zvyklí. Někdy tvoří až 30 % jídelníčku. Nelze se však ale ze dne na den rozhodnout, že náš pes dosud zvyklý jen na granule bude od zítřka jíst dle BARFu, a čtvrtinu jeho jídelníčku založit na kostech. Kosti obsahují dobře vstřebatelný vápník a další minerály. Je jistě škoda psa o takové živiny ochudit.

Pravidelné podávání kostí udržuje zdravý chrup pejska

V okusování kostí najde náš pes nejen skvělou zábavu, ale také mu tato činnost přispívá k dobrému stavu jeho chrupu. Zbaví se tak krásně zbytků jídla mezi zuby, zubního plaku ale především předchází vzniku zubního kamene.

Pes zvyklý na granule přichází o vrozený jehlový efekt, jenž je pro konzumaci kostí nezbytný

Při přechodu na syrovou stravu zařaďme kosti do jídelníčku psa až si pes na nový režim zvykne. Dalším podstatným úskalím je totiž tzv. jehlový reflex, resp. jeho absence. Psi dlouhodobě krmení granulemi přišli o tento obranný reflex žaludku a střev, který by jinak jejich trávicí trakt chránil před ostrými předměty. Pes zvyklý na kosti v jídelníčku je schopen kontrakcemi trávicího traktu otočit předmět tupým koncem vpřed a umožnit tak hladší průchod traktem. Ačkoliv jde u psů o vrozený reflex, strava složená z granulí a konzervovaného masa přispívá k jeho otupení a vymizení. Pokud přecházíte na BARF u psa krmeného granulemi, doporučuje se zařazení kostí do jídelníčku až třetí nebo čtvrtý týden nového režimu.

8 důležitých pravidel pro zařazení kostí do psího jídelníčku

1) Nikdy psům nedávejme kosti tepelně upravené – vařené, pečené, grilované apod. Mění svojí strukturu a jsou pro trávicí trakt psa nebezpečné.

2) Pes zvyklý na syrovou stravu má velmi agresivní žaludeční šťávy, jež si s rozkladem kostí hravě poradí. Pes krmený granulemi a masem z konzervy má mnohem mírnější žaludeční šťávy a konzumace kostí by mu tak mohla působit zažívací potíže. Při přechodu na syrovou stravu s kostmi počkejme.

3) Podávejte svému psovi syrovou kost v pravidelných intervalech. Okusování kosti psa zabaví a navíc si tímto způsobem čistí zuby a předchází tak vzniku zubního kamene.

4) Důležité je stáří zvířete, z něhož kosti pochází. Relativně bezproblémová je pro psa konzumace kuřecích či krůtích kostí. Pozor ale na ty vepřové. Než prasata dosáhnou jateční zralosti, stačí jejich kosti dostatečně zmineralizovat, a jejich kosti jsou tak velmi hutné. Je lepší je nadrobno nasekat.

5) Kosti by měly být obaleny masem. Maso probouzí trávicí enzymy a usnadňuje trávení.

6) POZOR! Psi s brachycefalickou lebkou, laicky psi s kratším čumákem, jakými jsou například mopsi, bostonští teriéři, pekingští palácoví psíci, francouzští buldočci, boxeři a další, nejsou anatomicky přizpůsobeni ke žvýkání kostí. Pokud je chceme do jídelníčku zařadit, je třeba je pomlít nebo nakrájet.

7) Zhodnoťte zdravotní stav psa. Nedávejte kosti psovi po stomatologickém zákroku, nebo psovi, jemuž veterinář předepsal nízkotučnou dietu. Morek kostí je tučnější a může psovi způsobit problémy.

8) Pozor, pokud máte psa-hltouna. Dohlédněte na psa, který kost nežvýká, ale snaží se ji polykat.