Kosti v psím jídelníčku

Patří kosti do psí misky? Toto téma je opředené mnoha mýty, je proto na čase se na něj podívat více podrobně. Krmíte vašeho pejska granulemi nebo vařenou stravou? Obecně se dá říci, že kosti pro něj nejsou vhodné a raději se jim vyhněte úplně. Pokud se však rozhodnete krmit vašeho psího strávníka syrovým masem, kosti by měly být součástí jeho jídelníčku. I tady je ale třeba dodržovat několik zásad, abyste se vyhnuli nepříjemným problémům.

 Krmíte BARFem? Bez kostí se často neobejdete

 Kosti přirozeně obsahují vysoké množství minerálů, zejména vápníku. Kromě vápníku v nich najdeme například hořčík, fosfor, zinek, sodík a draslík. Není tedy snadné kosti v krmné dávce psa nahradit. Důležitou roli hrají zejména pro dosažení optimálního poměru vápníku a fosforu ve stravě psa. Ten by měl být přibližně 1,2–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2 : 1 (vápník : fosfor). Samotné maso, tedy svalovina, obsahuje hodně fosforu a málo vápníku, proto je potřeba jej doplnit o dobře vstřebatelný zdroj vápníku. A tady přichází na řadu právě kosti, ať už celé či rozemleté.

Při krmení BARFem by měly kosti tvořit zhruba 10–15 % psího jídelníčku. Některé zdroje uvádí i 30 %, v těchto případech se ale počítá i se svalovinou, která obaluje povrch masité kosti. Příliš mnoho kostí v krmné dávce poznáte podle velmi světlých suchých hovínek, případně i zácpy. Pokud z nějakého důvodu nechcete či nemůžete kosti do krmné dávky zařadit, je nezbytné doplnit vápník ve stravě jiným způsobem.

Jaké kosti jsou pro psy vhodné a kterým se naopak vyhnout?

Pro vašeho chlupáče jsou vhodné syrové masité kosti, které jsou obalené svalovinou a pojivovými tkáněmi. Takové kosti jsou ve většině případů bezpečné. Ideální je kombinovat různé druhy. Do jídelníčku vašeho pejska můžete zařadit kuřecí a kachní křídla, krky, hřbety nebo celé skelety. Podávat můžete i pařáty. Ty obsahují hodně kolagenu, ale nejsou téměř obalené masem, proto je kombinujte s dostatečným množstvím svaloviny a vnitřností. Zařadit můžete také vepřové, jehněčí a kozí ocásky. Větší psi si mohou pochutnat i na žebrech. Volte vepřová, jehněčí nebo kozí, nikdy ne po jednotlivých kostech ale ve skupině alespoň 2–3 žeber. Hovězí žebra jsou tvrdší a je u nich vyšší riziko zlomenin zubů.

Opatrnosti je potřebu u krůtích kostí (paličky z křídel, stehna), ty se tříští způsobem, který může být rizikový. Vepřové nožičky jsou vhodnější jen pro velká plemena, navíc mají vysoký obsah tuku, který může některým psům dělat problémy. Vyhněte se také řezaným kostem jako jsou například kotlety s kostí nebo kousky morkových kostí.

Kosti na okus zabaví na dlouho

Patří sem velké kloubové kosti, například hovězí a vepřové stehenní kosti, a lopatky. Tyto kosti jsou velmi tvrdé a nepočítají se jako součást krmné dávky. Pejsky jejich okusování baví, pomáhá jim přirozeně čistit chrup a relaxovat. Při jejich podávání je ale nezbytný dohled po celou dobu a včasné odebrání. Nenechte psa kost na okus celou zbaštit!

Jak kosti zařadit do psího jídelníčku

Každý pejsek má od narození tzv. jehlový reflex, který umožňuje ostrým kostem projít bezpečně trávicím traktem. Pokud však pes tento reflex netrénuje, postupně vymizí. Přecházíte-li na syrovou stravu u dospělého psa, je potřeba trávicí trakt pejska na kosti pomalu a opatrně zvykat. Zařazujte je ke svalovině postupně a začínejte mletými kostmi.

Bezpečnost především

Pejskovi nikdy nedávejte kosti tepelně upravené, tedy vařené, dušené, pečené, uzené či sušené. Štěpí se na ostré kousky a mohou způsobit vážné potíže. Jedinou vhodnou variantou jsou kosti syrové, obalené masem, ne holé. Nejbezpečnější a nejlépe stravitelné jsou mleté kosti, nemusíte se však bát ani celých kostí, pokud dodržíte výše uvedená pravidla.