5 zajímavostí o psím trávení

Psí trávení se v mnoha ohledech výrazně liší od toho lidského. Přesto o něm kolují různé mýty, které někdy vedou ke špatnému způsobu krmení. Je pes skutečně všežravec, jak se často říká? A jak dlouho trvá, než mu vytráví? Nejen to se dozvíte v dnešním článku. Následujících pět zajímavostí vám pomůže lépe pochopit, jak psí trávení funguje z pohledu fyziologie – a proč má smysl věnovat větší pozornost tomu, čím pejska krmíme.

Pes je fakultativní masožravec

Je pes masožravec nebo všežravec? O této otázce se často pejskaři dohadují. Odpověď není tak jednoduchá. Z hlediska biologie a fyziologie je pes označován jako fakultativní masožravec. To znamená, že jeho organismus je primárně uzpůsoben ke konzumaci živočišné potravy, ale zároveň má určitou schopnost trávit i složky rostlinného původu. Maso by tedy mělo tvořit většinu vyvážené krmné dávky, avšak na rozdíl od obligátních masožravců (například koček) nejsou psi výhradně odkázáni pouze na živočišné zdroje živin. Někdy se můžeme setkat také s označením „masožravý všežravec“, které se snaží tuto skutečnost zjednodušeně popsat. Neznamená to však, že by byl pes plnohodnotným všežravcem jako člověk nebo prase. Jeho chrup, krátký trávicí trakt, kyselé žaludeční prostředí a způsob metabolismu jej stále řadí mezi masožravce. Schopnost využívat sacharidy a některé rostlinné živiny je spíše adaptací vzniklou dlouhodobým soužitím s člověkem, nikoliv důkazem všežravosti v pravém slova smyslu. Rostlinné složky hrají ve stravě doplňkovou roli, zejména jako zdroj vlákniny, vitamínů a antioxidantů.

Psi tráví přibližně 3x rychleji než lidé

Psi zpracovávají potravu přibližně třikrát rychleji než lidé, což úzce souvisí právě s fyziologií jejich zažívacího traktu. U většiny chlupáčů projde potrava celým trávicím traktem přibližně za 4–12 hodin, a to v závislosti na typu krmiva, velikosti psa a jeho zdravotním stavu. Jen výjimečně jim trávení trvá až 24–36 hodin. A jak je to u člověka? My lidé trávíme jídlo většinou 24–72 hodin. Tento rozdíl je způsobený především kratším trávicím traktem psa, výrazně kyselým žaludečním prostředím a enzymatickou výbavou uzpůsobenou k rychlému rozkladu živočišných bílkovin a tuků. Rychlé trávení snižuje riziko množení bakterií v případě kontaminace a umožňuje efektivní využití živin z masa.

I psa může pálit žáha

Možná vás překvapí, že i váš psí člen rodiny může zažívat nepříjemné pocity spojené s překyselením žaludku či návratem žaludečních šťáv do jícnu. Psí žaludek produkuje velmi silnou kyselinu chlorovodíkovou, která je nezbytná pro rychlé a účinné trávení masa. Pokud je však žaludek dlouho prázdný, kyselina nemá co trávit a může docházet k dráždění sliznice. U psa pak můžete pozorovat ranní zvracení na lačno (často žlutavé barvy), nadměrné slinění, polykání naprázdno a neklid. Pálení žáhy u psa je také jedním z možných důvodů požírání trávy. Kromě dlouhých intervalů mezi jídly může k pálení žáhy u psů přispívat nevhodné složení krmiva, nadbytek sacharidů nebo tuků špatné kvality, stres či nepravidelný režim. Řešením obvykle bývá úprava krmné dávky, rozdělení jídla do více menších porcí či zařazení „svačinek“ během dne. Pokud však obtíže přetrvávají nebo se často opakují, je vždy na místě konzultace s veterinářem, aby se vyloučily vážnější potíže trávicího traktu.

Psi nemají v slinách enzymy na štěpení škrobů

Na rozdíl od lidských slin neobsahují psí sliny trávicí enzym amylázu, který u člověka zahajuje štěpení škrobů již v dutině ústní. U psa tedy trávení těchto složitých sacharidů nezačíná při žvýkání, ale až později – v tenkém střevě. To je ostatně další důkaz toho, že psí trávení je primárně nastavené na zpracování živočišných bílkovin a tuků. I když hafani určité množství sacharidů strávit dokážou (díky amyláze produkované slinivkou), jde o tzv. sekundární adaptační mechanismus. Nadbytek nebo špatně zpracované škroby proto mohou vést k nadýmání, průjmům, kolísání hladiny cukru v krvi či dlouhodobě k metabolické zátěži.

Psí žaludek je extrémně kyselý

Žaludeční prostředí psa je výrazně kyselejší než u člověka – pH psího žaludku se při trávení pohybuje přibližně mezi 1–2, zatímco u člověka bývá běžně kolem pH 2–4. Tato vysoká kyselost umožňuje psům efektivně rozkládat syrové maso, tuky i kosti a zároveň ničit velké množství bakterií, které by člověku mohly způsobit vážné zažívací potíže. Právě díky tomu si psí organismus dokáže poradit s potravou, jež by pro lidské trávení byla nevhodná nebo dokonce nebezpečná. Extrémně kyselý žaludek však zároveň klade vysoké nároky na kvalitu a složení krmiva – dlouhodobé krmení nevhodnou stravou, časté překrmování sacharidy nebo nepravidelný režim mohou narušit jeho přirozenou rovnováhu a vést k trávicím potížím.